Definice rasismu jsou tak gumové, že za rasistu může být označen prakticky kdokoli. Vláda plánuje více akčních plánů, více peněz z daní, více zákonů, více participace a diverzity, více výzkumu pravicového extremismu. Boj proti rasismu se tak snadno může stát honem na čarodějnice a nástrojem k odstraňování nepohodlných osob.

Tato absurdní zpráva zapadá do konceptu nové ideologie, kterou prof.Komárek popisuje takto:
”Poté, co idea komunismu vyčpěla, nabízí se vitálnější vědecký názor: scientismus-hygienismus. Ano, obě ideologie operují vědou. Vyhlašují boj domácímu a vnějšímu nepříteli. Požadují absolutní podřízení jedince obecnému blahu. Chtějí vytvořit nového člověka – uvědomělého a hygienického. Přitom ale stát bobtná ve své represivní a dozorčí funkci, posiluje policii, armádu, zpravodajské služby. Prostor pro svobodu se zužuje. Scientismus-hygienismus je součástí širší utopie budování globální harmonické společnosti. Jak napsal britský novinář D. Murray, dnešním progresivistům jde o to vyvrátit starou společnost a vybudovat novou bez vnitřních a vnějších hranic, bez rozdílů mezi lidmi: společnost beztřídní, ale i bezrasovou, beznárodní, bezpohlavní. Jde o jakýsi globální tavící kotel, o rozředění a zrušení národních, rasových, sexuálních a genderových rolí. Konečně si všichni budou rovni. Konečně nastane věčný mír, klima planety bude zachráněno, pandemie vymýceny, možná dojde i na nesmrtelnost.”

Spolková vláda nedávno představila stostránkovou situační zprávu  „Rasismus v Německu“. Před novináře vystoupila komisařka pro boj proti rasismu, která je zároveň komisařkou pro migraci, uprchlíky a integraci. V této dvojí funkci vykreslila Reem Alabali-Radovan bezútěšný obraz: Spolková republika uvízla ve spárech rasismu.

Konkrétně pak zpráva jmenuje protičernošský, protimuslimský a protiasijský rasismus a také anticikánství. Přestože Spolkový úřad kriminální policie informuje o protiněmeckých a protikřesťanských zločinech z nenávisti, tyto jevy zůstávají v situační zprávě nezmíněny. Protikřesťanský rasismus zde zřejmě nepřipadá v úvahu.

Rasismus se dle zprávy objevuje všude kromě migrantů: rasisté jsou tedy zřejmě jen etničtí Němci. Autoři hovoří i o „strukturálním“, „institucionálním“ a „nevědomému“ rasismu – což jsou kategorie, díky nimž lze téměř každou zkušenost subjektivního znevýhodnění interpretovat jako rasistický incident. Zpráva tedy dospívá k monstróznímu verdiktu. Říká se, že rasismus „prostupuje struktury společnosti jako celku“, vždy a všude.

Policie, zaměstnavatelé a majitelé nemovitostí obsazují první místa na lavici obžalovaných. Mnoho z postižených nedůvěřuje policii, protože „rasistické myšlenky jsou tam strukturálně zakotveny a institucionálně (re)produkovány“. Policie jako rasistický klub? Zpráva upozorňuje přinejmenším na to, že „kontroly pohraniční policie bez konkrétních důkazů“ by mohly vést k diskriminaci. Ochrana národního území evidentně není interpretována jako legitimní nástroj národní suverenity.

Dle zprávy zřejmě každý, kdo má výhrady k migraci, je rasista. Jako příklad je uvedeno: “Třetina dotázaných sdílí názor, že počet muslimů v Německu by měl být omezený, a 27% je toho názoru, že v Německu je příliš mnoho muslimů.”
Copak toto je rasismus?

Jako protijed doporučuje vláda více akčních plánů, více peněz z daní, více zákonů, více participace a diverzity, více „výzkumu pravicového extremismu“, v konečném důsledku více migrace. Ostatně „imigrace a rozmanitost, která z ní vyrostla, udělala prý z Německa silnou zemi v srdci Evropy“.

Tato věta vyvolává otázky: Byla Spolková republika kancléřů Adenauera a Brandta méně silnou, slabou zemí? Nemůže mít imigrace i negativní dopady? A proč by se mělo lidem radit, aby zamířili do Německa, když je zde rasismus tak silný, navzdory mnoha projektům, úsilí a výdajům?

Rasismus otravuje každou společnost. Úřady, které oběti nepodporují, a politici, kteří zločiny jasně nepojmenovávají selhávají ve svém úkolu. Právní stát lze poznat i podle toho, že netoleruje rasismus a důsledně proti němu postupuje. Tato zpráva však tomu dělá medvědí službu.

Údajná “zpráva o stavu rasismu” v Německu tak připomíná spíše zaklínadlo: “Slyšte a věřte, rasismus je vždy a všude.”

Zdroj text a foto: Neu Zürcher Zeitung, Rassismus ist nicht immer und überall, 12.1.2023 (zkrácený překlad)