Ahmad Mansour: Jen otevřená debata nás dostane dál

Posted on by

Tento starší komentář Ahmada Mansoura jsem překládal zrovna v den, kdy přišla zpráva o dalším útoku nožem. Ve vlaku z Kielu do Hamburku zemřeli dva mladí lidé po útoku palestince bez státní příslušnosti, který žije v Německu od roku 2015 a má za sebou bohatou kriminální minulost. Takové útoky jsou však v Německu bohužel na denním pořádku, teprve od 2020 však německé úřady zavedly pro tento typ útoků samostatnou statistiku.

Jak Mansour naznačuje, německá společnost však zatím není schopna či ochotna pojmenovat skutečné příčiny. Německo tak následuje Švédsko, které po letech popírání reality bylo nuceno přiznat, že má velký problém. Války gangů se přelévají z dlouhodobě problematických měst na jihu země i do hlavního města Stockholmu, kde jen za minulý týden byly čtyři přestřelky a 3 bombové útoky. Více či méně skrývané snahy potlačovat či dokonce kriminalizovat názory a kritiku, které jsou z nějakého důvodu nepohodlné považuji za obrovské riziko. Pokud nebudeme moci otevřeně a bez politické korektnosti kriticky diskutova o dění ve společnosti, a to jak v Česku, tak třeba o vývoji v EU, tak si zaděláváme na velké problémy.

Dle policejních statistik došlo v roce 2020 došlo k 20 000 útokům nožem s téměř 100 úmrtími.Jak zjistil deník Die Welt, nejčastějšími místy činu útoky nožem parky a ulice, ale velká část útoků proběhla za zavřenými dveřmi, v domácnostech, tedy patří do kategor domácí násilí.Nadproporcionální zastoupení v poměru jejich podílu na celkové populaci mají pachatelé jiné než německé státní, kteří mají na svědomí 40% činů, z nich téměř polovina (17%) jsou imigranti, tedy lidé, kteří jsou v Německu na základě různého typu dočasného pobytu (Duldung, žadatelé o azyl, osoby s nárokem na ochranu) nebo ilegálně. Tato zjištění by měla být dostatečným důvodem, abychom jako společnost našli způsob, jak o takových jevech racionálně diskutovat.

Paušalizace a obecné podezírání je nevhodné

Vypořádat se s tématem je samozřejmě obtížné. Zní to jako dokonalý návod pro radikálně pravicové skupiny, aby každého uprchlíka vykreslily jako potenciálního, násilného teroristu, kterého nelze integrovat, a aby se společnost této skupiny bála. Proto chci velmi jasně zdůraznit: Zobecňování a obecné podezírání je nevhodné!

Osobně znám mnoho a mnoho uprchlíků, kteří patří k drtivé většině, kterým podobné jevy vadí, požadují tvrdé následky pro pachatele a obávají se (nesprávné) odpovědnosti za zevšeobecňování. A možná právě to je důvod, proč většina mainstreamových médií ignoruje podobné výzkumy. Protože mnozí se řídí heslem: Tvrzení, že lidé s určitým kulturním, náboženským a národnostním původem jsou náchylnější k násilí než ostatní, je zcela mylné, stejně jako debata o něm.

Realita, která by se měla řešit

Ale právě o takto citlivých otázkách by se mělo ve společnosti diskutovat. Data mluví jasnou řečí. Neznalost, relativizace a bagatelizující vysvětlování nás k příčinám nepřibližují, stejně jako médií nesmí některé informace záměrně ignorovat, protože se jim to nehodí. Je třeba umožnit otevřenou diskusi o příčinách těchto činů. Ty jsou různorodé. Celosvětově jsme svědky nárůstu domácího násilí během covidových uzávěr, to dopadá zejména na ženy a děti bez výjimky původu.

Nože jsou považovány za výraz mužnosti

Kromě toho je třeba bohužel konstatovat, že nošení nožů mezi mladými lidmi v posledních letech masivně vzrostlo a stalo se kulturou mládeže. Nože jsou považovány za výraz mužnosti, síly, schopnosti bránit se, vyděsit protivníka a zároveň minimalizovat pravděpodobnost, že se stanou obětí, což mnoho mladých lidí prožívá jako ponížení a nesnesitelnou urážku.

Výzkumník násilí Dirk Baier před lety hovořil o nárůstu násilí s noži mezi mladými lidmi. Podle jeho průzkumů nyní nosí nůž každý třetí mladý muž. To podle Baiera zdvojnásobuje riziko násilných střetů.

Mimochodem, vysoká míra útoků nožem není jen německý problém. Statistiky z Anglie a Walesu ukazují, že násilí nožem je tam také výrazné. V roce 2018 bylo registrováno více než 40 000 útoků nožem. Úřady jako hlavní příčinu uvedly střety mezi gangy, ale také nízké nebo chybějící vzdělání a špatné vyhlídky do budoucna.

Neúměrné zastoupení migrantů a imigrantů

Ale co si myslím, že je vždy ignorováno, jsou kulturní, ideologické a sociologické aspekty. Protože pro vysvětlení neúměrného zastoupení migrantů a imigrantů ve statistikách se příčiny v rámci této skupiny je nutné prolomit panující tabu, které takovou diskusi v zárodku potlačuje.

I zde jsou příčiny velmi různé: patriarchální způsob výchovy v některých rodinách. Násilí doma, zejména ze strany otců, které často vede u obětí k psychické identifikaci s agresorem. Normy maskulinity, ve kterých mladí muži nesmějí projevovat žádnou slabost a ze svých rodin nejsou zvyklí dodržovat stanovená pravidla. Nedostatek emocionální komunikace, který často vede k narušení rozvoje empatie. To vše hraje obrovskou roli. Stejně tak násilí ve výchově často vede k rozvoji masivních komplexů méněcennosti, které se často snaží kompenzovat vlastním násilím.

Strach ze ztráty identity migrací

Strach o ztrátu své vlastní muslimské či tradiční identity, strach o to samé u svých dětí, a strach, že se ženy emancipují od svých manželů a přeorientují se na liberální západní hodnoty, vytvářejí výbušný potenciál pro násilí, zejména mezi muži. Vraždy ze cti mohou být výsledkem těchto obav. Německými hodnotami, které mají umožnit více sebeurčení a individuality, někteří muži v těchto rodinách opovrhují.

Přesně toto pohrdání je dalším důvodem pro násilné činy, ať už ze strany lidí s islamistickými ideologiemi nebo těch, kteří prostě odmítají hodnoty osvícenství: Pohrdání může vést k násilí, zvláště když se toto pohrdání setkává s nestabilními, nejistými lidmi. Další příčinou jsou samozřejmě válečné zážitky a traumata, se kterými se někteří z migrantů potýkali a stále potýkají.

Mnozí také prožívají v prvních letech samotnou migraci jako neustálou stresovou situaci. I to může někdy vést k propuknutí násilí, zvláště pokud není léčena posttraumatická stresová porucha. Chtěl bych však varovat před reflexivním pojmenováváním psychické nestability jako jediné příčiny útoků nožem. Je třeba řešit i ideologické a náboženské příčiny, i když by bylo politicky pohodlnější je ignorovat.

Tyto rozmanité a velmi odlišné příčiny si zaslouží otevřenou diskusi. Nevědomost nezpůsobí, že takové jevy zmizí samy od sebe.

Zdroj text a foto: FOCUS, 1.1.2021

O autorovi: Ahmad Mansour, který žije 14 let v Německu, je výkonným ředitelem Mansourovy iniciativy pro podporu demokracie a prevenci extremismu. Jako mladý Palestinec v Izraeli se téměř  stal radikálním islamistou  . Dnes je jedním z nejvýznamnějších odborníků na islamismus v Německu.