AfD v Německu, FPÖ v Rakousku, Rassemblement national ve Francii: Všichni míří k moci a mají velkou šanci na úspěch. Středové strany hrozbu cítí – v Evropském parlamentu se tak vytvořil prostor pro kompromisy.„Vítězství středu“: Tak popsala ve středu předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola průlom v azylové a migrační politice. Delegace členských států, Parlament a Komise se dohodly na legislativním balíčku, který spojuje důležité prvky řízení migrace.
To, čeho dosáhli, nevyřeší problémy Evropy s imigrací. Nový pakt je však důležitým krokem vpřed, po kterém by měly následovat další.
Zrychlené postupy na vnějších hranicích
Je to evropeizace oblasti politiky, která se dosud řešila téměř výhradně na národní úrovni. Migrační politika rozdělila členské státy jako máloco jiného. Jistě, střety zájmů zůstanou. Jsou dány jednoduše geografickou polohou. Nyní však soubor pravidel vytváří požadavky, které musí migranti dodržovat na všech vnějších hranicích, a upřesňuje práva a povinnosti pro všechny členské státy.
Za zmínku stojí dva nástroje: V blízkosti vnějších hranic vznikají uzavřená centra, ve kterých žadatelé s malou šancí na azyl procházejí zrychleným řízením. Během této doby nemáte za to, že jste vstoupili do země. Zákonodárci doufají v odstrašující účinek. Lidé, kteří ochranu ve skutečnosti nepotřebují, by to neměli ani zkoušet.
Mechanismus solidarity zlepší sdílení zátěže mezi členskými státy. Odpovědnost za postupy nyní leží výhradně na pohraničních zemích. Vzhledem k tomu, že jsou zahlceni, často mávají žadatele o azyl. V budoucnu budou muset všechny státy pomáhat: přijímáním žadatelů, jejich repatriací nebo finančními příspěvky. To má také zastavit postupné rozpouštění schengenského prostoru. V posledních letech se kvůli nelegální migraci zavádí stále více kontrol na vnitřních hranicích.
V roce 2017 skončil první pokus o reformu po dlouhých dnech vyjednávání fiaskem. Proč byla dohoda možná až nyní? Poté, co pandemie dočasně zastavila migraci do Evropy, se migrační politika stala v posledních letech opět mega tématem. I když jsou čísla výrazně menší než v krizových letech 2015/16, v mnoha zemích převládá dojem, že stát ztrácí kontrolu nad imigrací.
Tlak “populistických” stran pomáhá
Tuto náladu posilují strany na pravicovém okraji, které s rostoucím počtem žadatelů o azyl spojují inflaci, nedostatek bytů, kriminalitu a další sociální nešvary. AfD v Německu, FPÖ v Rakousku, Rassemblement national ve Francii: Všichni míří k moci a mají velkou šanci na úspěch. Středové strany hrozbu cítí – v Evropském parlamentu se tak vytvořil prostor pro kompromisy.
Žádné zázraky se ale čekat nedají – zvláště ne do červnových evropských voleb. Stále neexistují žádná dobrá řešení problému navracení odmítnutých žadatelů o azyl a potřebné dohody se zeměmi původu fungují špatně. Migrační politika zůstává trvale probíhající prací. Občané by si ale měli alespoň všimnout, že se na tom pracuje.
Dlouho tomu tak nebylo.
simonik.net 