Mluvčí berlínských hasičů stručně řekl, že to byl „normální Silvestr“. Je však normální, že k odstrašování výtržníků a ochraně záchranných složek musí být nasazeno téměř 5000 policistů? Silvestr je vyjednávacím polem nových společenských poměrů.
Když jsou uzavřeny celé ulice a náměstí, prohledávají se kolemjdoucí a vozidla se zastavují, aby se předešlo pouliční bitvě z předchozího roku, je to normální?
S velkým štěstím se nic špatného nestalo. V Neuköllnu policie včas odhalila výrobnu Molotovových koktejlů, kde se na Silvestra vyráběla zápalná zařízení. Ve stejné berlínské čtvrti vrhli pachatelé na hlídkový vůz petardu, která může způsobit obrovské škody. Auto poté nebylo způsobilé jízdy, policisté je naštěstí chvíli předtím opustili.
V Kolíně nad Rýnem chránilo 1000 policistů katedrálu a centrum města poté, co úřady předtím obdržely informace o chystaném útoku islamistů. Německý Turek, Tádžik a Uzbek byli vzati do vazby. Protože bylo plánování zjevně v rané fázi, nebyl dostatek důkazů pro vzetí mužů do vazby. V podobném případu plánování teroristického útoku zatkla policie Severního Porýní-Vestfálska v létě Uzbeka, Tádžika a Kyrgyze, kteří údajně patřili ke středoasijské odnoži Islámského státu. Vstoupili do Německa v přestrojení za uprchlíky.
Na přelomu roku nedošlo v Severním Porýní-Vestfálsku k žádným útokům. V Berlíně nebyly žádné scény podobné občanské válce. Dokud se nic neděje, je vše normální. Ale je to skutečně pravda?
Názory na to, co by mělo být považováno za normální, se samozřejmě liší. Šéfka berlínské policie Barbara Slowik prohlásila, že „99,9 procenta lidí“ bude oslavovat pokojně. V rozhovoru pro NZZ však Slowik také říká, že společenské klima se v posledních letech změnilo: “Neúcta se zvyšuje, zábrany se snižují.” Je to vidět mimo jiné na útocích na záchranáře. Policejnímu šéfovi stačí pár vět, aby popsal, proč ve velkých německých městech přibývají nepokoje: „80 procent pachatelů jsou muži. Čtvrtina z nich je mladší 25 let. Mnoho z nich je pod vlivem alkoholu a většina z nich je policii známa. A neúměrně často mají migrační pozadí.“
Bez nadsázky lze říci, že právě kvůli masové imigraci musí být na Silvestra v Berlíně a Kolíně nad Rýnem vyhlašován výjimečný stav. Součástí nového normálu je i to, že většina případů terorismu vedených německou spolkovou prokuraturou je namířena proti islamistům. Vyšetřování proti pravicovým radikálům a říšským občanům tvoří malou menšinu.
Podezřelí jsou většinou uprchlíci a žadatelé o azyl. Od začátku velké imigrační vlny před deseti lety je terorismus hlavně jedna věc: dovážený. Do země je přivedla laxní migrační politika, navzdory všem varovným signálům.
Problémem nejsou konzervativci, ale zastánci drastických změn
Německo se mění, a proto je otázka, co je považováno za „normální“, eminentně politická. Někteří politici a vědci realitu prostě potlačují, například popírají spojitost mezi migrací a terorismem. Být takto slepý je však stále těžší.
Ti, kteří interpretují změny jako součást změny hodnot a jako výraz společenského pokroku, zaujímají jemnější přístup. Podle jejich představ se Evropa rozvíjí v post-migrantský kontinent, kde místní a imigranti vyjednávají, jaké budou platit normy – a to nejen na Silvestra.
Viceprezidentka zelených Bundestagu Katrin Göring-Eckardtová tuto ideologii shrnula: „Naše země se změní, a to drasticky. A těším se.” Součástí vyprávění o pokroku je odmítnout každého, kdo nevidí nic, co by stálo za pokrok, jako staromódní. Komu nepřijde normální, že se polovina Berlína kvůli malé menšině výtržníků arabského původu mění v pevnost, je prostě reakční a xenofobní. Každý, kdo odmítá bláznivou zelenou rétoriku radikálních změn, je prý prostě brambora.
Samozřejmě i dnes platí to, co o Sicílii napsal v polovině 19. století spisovatel Giuseppe Tomasi di Lampedusa v polovině 19. století ve svém stále aktuálním románu „Leopard“: „Všechno se musí změnit, aby vše zůstalo jako to je.”
Ale tehdy to byl skutečný zlom, téměř revoluční zlom. Moderní národní stát Itálie se vynořil ze staré aristokratické společnosti s bolestí a aberací fašismu.
Doufejme, že dnes nenastane žádný epochální zlom, ale spíše postupný proces. Jak se západní Evropa vyrovná s geopolitickými otřesy ve svém bezprostředním sousedství: s konflikty ve východní Evropě a na Blízkém východě nebo s populační explozí v Africe? A zda to půjde bez ztráty vlastní identity.
Vítr se mění – kdo to bagatelizuje, to má těžší
Nemělo by se změnit všechno, ale jen tolik, kolik je nutné. Každý, kdo trvá na kontrole migrace a kánonu hodnot (můžete to nazvat dominantní kulturou), není zpátečníkem. A ne každý volič nebo úředník AfD, který si minulost idealizuje, je předzvěstí nového fašismu.
Naopak: ti, kdo prosazují pokrok, ti, kteří klidně odstraňují to, co existuje a bylo vyzkoušeno, přispívají ke vzniku militantního protihnutí, jakým je fašismus, více než konzervativci, kteří se změnám brání.
Není náhodou, že spory o to, co bude v budoucnu považováno za normální, se projevují v ulicích a v symbolické dny, jako je Silvestr. To ukazuje, kdo ve městě řídí. Zábor veřejného prostoru je demonstrací síly, i když trvá jen pár hodin a na Nový rok ráno nezůstane nic kromě odpadků.
Pokud už berlínské Alexanderplatz není na Silvestra veřejným prostorem, ale exkluzivní párty zónou pro mužské a migrantské publikum, souřadnice se již posunuly. Nic na tom nemění ani fakt, že přítomnost policie tentokrát snížila počet případů fyzického násilí.
Namísto toho, aby politici a média akceptovali potřebu bezpečnosti obyvatel, uchýlili se na deset let do appeasementu.
Orgie sexuálního násilí na ženách a dívkách v Kolíně nad Rýnem – zločin, který je pravděpodobně ojedinělý od masového znásilňování vojáky Rudé armády v Německu – byly bagatelizovány jako „silvestrovské nepokoje“.
Od té doby se zvětšuje propast mezi tím, co společnost a co politika považují za normální. V roztržce se daří AfD, která právě hrdě oznámila, že její členská základna v roce 2023 vzrostla téměř o 40 procent.
Berlínský senát pod vedením CDU tentokrát odolal brutalizaci městského prostoru velkým kontingentem silových složek. To je známka změny postoje. Že se naštěstí nic závažného nestalo, je také dobrou zprávou. Ještě lepší by však bylo, kdyby nebylo potřeba téměř 5000 policistů, aby lidé mohli Silvestra oslavit relativně v klidu.
simonik.net 